Ve Sněmovně se životnímu prostředí věnuje Klára Kocmanová se svým týmem. Jednou z mála možností, jak reálně prosazovat změny v zákonech, je spolupráce s kolegy z vlády, zejména z kanceláře ministra pro legislativu a z Ministerstva pro místní rozvoj. Snažíme ovlivňovat zásadní témata ve všech fázích, od obecné veřejné debaty přes neformální i formální připomínkování návrhů, jednání vlády, Sněmovny, a pokud je to třeba, tak i Senátu. Naše úspěšnost odpovídá síle naší pozice ve vládě, ale přesto se některé věci podařily. Po novele stavebního zákona z roku 2018 se spolky mohly účastnit pouze řízení vedených podle zákona o ochraně přírody a krajiny - tedy už ne podle stavebního, lesního a řady dalších zákonů. Snažili jsme se tento stav napravit, a byť jsme nebyli zcela úspěšní, podařilo se nám po mnoha jednáních prosadit alespoň účasti spolků v těch stavebních řízeních, kde se řeší kácení stromů nebo zvláště chráněné druhy živočichů. Tím ale snaha o širší zapojení veřejnosti určitě nekončí, například v minulém týdnu jsme prezentovali nedostatky na jednání k implementaci Aarhuské úmluvy v České republice. Věnujeme se energetice - prosazujeme například snazší a širší uplatňování jednak komunitní energetiky, jednak obnovitelných zdrojů, ať už v Státní energetické koncepci, kde se úpravy podařily, nebo přímo v zákoně (mj. lex OZE II). Věnujeme se ale i dopadům energetiky na krajinu - podařilo se např. od úplně živelné výstavby solárních a větrných elektráren uchránit chráněné krajinné oblasti a národní parky nebo o něco zlepšit postavení obcí při výběru úložiště jaderného odpadu. Velká debata s naší aktivní účastí je o možnostech rychlého otevírání nových dolů a lomů nebo povolování dopravních projektů v souvislosti s výstavbou nových jaderných bloků.
Stejně tak se věnujeme dopadům změn v energetice na ty nejzranitelnější; uspořádali jsme seminář o energetické chudobě, kde jsme definovali cílové skupiny a nástroje, které jim mohou pomoci, aby nespadli do dluhové spirály. Snažíme se, aby Bečva nevyšuměla. Pro nás to hlavně znamená, aby ve vodním zákoně byly jednak jasně zakotveny klíčové kompetence České inspekce životního prostředí, jednak dostatečně motivační pokuty pro viníky havárií.
V posledních měsících řešíme dvě důležité novely týkající se welfare zvířat. Jednak nařízení o tzv. dobrých životních podmínkách zvířat, které podrobně stanovuje, za co přesně mohou chovatelé skotu nebo prasat dostat peníze na zlepšování jejich života. Podařilo se alespoň drobně požadavky navýšit (doplnit drbadla pro krávy, více provazů pro selata). Stále probíhají jednání o vyhlášce k rybářskému zákonu, kde mimo jiné prosazujeme zákaz lovu na živou nástražní rybku. Staráme se o krajinu. Zabývali jsme se novelou zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, kde došlo k významnému posunu v textu zákona směrem k ochraně nejen zemědělské produkce, ale i přírodní hodnoty půdy. To má naší plnou podporu, ale rádi bychom, aby se proklamace promítly přímo do praxe, jakou se poplatky za vynětí půdy ze ZPF počítají a která půda by se považovala za tu nejcennější. Také jsme připomínkovali koncepci ochrany před suchem a snažili se o opravu několika nesmyslů, například aby se výstavba umělých vodních nádrží nepovažovala za „obnovu přirozených vodních prvků v krajině”.
K zákonu o ochraně ovzduší jsme vznesli několik připomínek, tou nejzávažnější je nesouhlas se záměrem MŽP oslabit regulaci zápachu. Nově by nebylo možné měřit zápach čichem (tzv. olfaktometrie), ale pouze měřením koncentrace konkrétních látek v ovzduší. Tyto limity se přitom v praxi obtížně určují a s množstvím různých látek, které způsobují zápach, je prakticky nemožné regulovat je po jednom.
Zahájili jsme diskusi o klimatickém zákonu - uspořádali jsme seminář se zástupci akademické sféry a neziskových organizací. Měl by zastřešit snahy o dekarbonizaci a adaptaci na klimatickou změnu a určit na národní úrovni závazné cíle. Aktivně se účastníme debaty o ochraně přírody v národních parcích a vyhlašování nových chráněných území. Po požáru v Českém Švýcarsku je logický tlak na zvýšení požární bezpečnosti, naším úkolem je, aby byla opatření rozumně nastavena a byla v souladu s cíli ochrany přírody. Neustávají ani jednání o novém NP na Křivoklátsku a (zatím) CHKO Soutok na jižní Moravě. |